Kam kráčíš, Ukrajino? Občanská válka je v plném proudu

Po několikatýdenní odmlce se opět musím vrátit k situaci na Ukrajině, kde se postupně naplnily ty nejhorší obavy, před kterými jsem varoval v předchozích článcích o budoucím směřování Ukrajiny. V zemi se naplno rozpoutala občanská válka a různé tamní národy, které za Janukovyče žili pokojně v jednotné zemi, nyní stojí proti sobě v bratrovražedném boji.

Ruská federace usilovně podporuje tzv. proruské separatisty, celý západní svět naproti tomu stojí na straně nové kyjevské vlády a stůj co stůj podporuje zachování stávajících hranic Ukrajiny. Až překvapivě hlasitě v této věci aktivně vystupují Američané.

Překvapivě? Když si zmapujeme poslední americké akce na evropském kontinentu, rozhodně nebylo nikdy pravidlem, že by USA politicky podporovaly zachování stávajících hranic, spíše tomu bylo naopak. Stačí si vzpomenout na balkánské války, kdy USA aktivně podporovaly odtržení Chorvatska od Jugoslávie, přičemž se prokazatelně dopustili porušování mezinárodního práva (i přes vojenské embargo byly do separatistického Chorvatska dodávány nejmodernější zbraně a válečné materiály). Dalším příkladem budiž odtržení Kosova od Srbska a jeho úplné osamostatnění, které USA horlivě podporovaly. Nezaujatého čtenáře by mohlo napadnout, kde se v Americe vzal ten zvláštní obrat, že od bezbřehé podpory separatistických tendencí jednotlivých východoevropských regionů náhle přesměrovali svou politickou podporu k zachovávání stávajících hranic?

Vysvětlení je jednoduché, jasné a neodiskutovatelné. USA přísně sledují své vojenské a ekonomické zájmy. Srbsko, resp. bývalá Jugoslávie, to je tradiční spojenec Ruska. Podporou odtržení Chorvatska nebo Kosova získaly USA významnou sféru vlivu v těsné blízkosti Ruské federace. O vojenské i ekonomické strategické významnosti této věci svědčí současný počet amerických vojenských i civilních osob na území Kosova. V tomto také lze spatřit důvod nynějšího názorového obratu Američanů, kdy nyní v ukrajinské krizi opět sledují pouze své zájmy. Oslabit ruský vliv ve světě a získat novou sféru vlivu - to je pro USA velmi lákavá nabídka. A také jediné zdůvodnění toho, proč USA tak horlivě podporují prozápadní kyjevskou vládu a naopak silně kritizují proruské separatisty. Po Kosovu by Američané získali další významný vliv v těstné blízkosti ruských hranic.

Rusko se v této věci chová velmi podobně, jako USA. Ani rusové totiž nechtějí přijít o výzmané politické pozice v sousedních státech. Celé to může připomínat "starou dobrou" studenou válku, jakoby nikdy neskončila. Jen krev nyní prolévají občané Ukrajiny.

Mezníkem v ukrajinské občanské válce bylo bezpochyby sestřelení malajsijského civilního letadla, ovšem to je případ sám o sobě natolik zajímavý, že mu věnuji zvláštní článek v některém z následujících dnů. Nejzávažnější jsou stále probíhající boje mezi separatisty a ukrajinskou armádou. Ta postupně ovládá zbytek území, která ještě před několika dny byly pod nadvládou separatistů. Západ všemožným způsobem podporuje kyjevskou armádu a podporuje jejich postup směrem proti Novorusku, jak území pod svou nadvládou nazývají proruští separatisté. Podle posledních zpráv podpora západu není a nebude jen politická, ale i vojenská, finanční a materiální.

Jako velmi cynické mi potom ovšem příjde prohlášení některých západních představitelů o tom, že jsou to právě Rusové v čele s prezidentem Putinem, kdo rozdmýchává boje na Ukrajině. Je zcela zřejmé, že právě západ v touze po nové svéře svého politického vlivu (nebo vlivu svého kapitálu?) má velký zájem na tom, aby Ukrajině vládly politicky spřízněné kruhy a to pokud možno v rámci stávajících hranic. Že je to zcela logické? Politicky a ekonomicky možná ano, ovšem v zájmu zachování míru nikoliv. Řeči o míru jsou pouze pokrytectvím, protože západní státy nedělají prakticky nic, co by vedlo k ukončení bojů. A sankce uvalené proti Ruské federaci v této souvislosti jsou zcela nemorální, neboť Rusko zdaleka nepodporuje separatisty tak silně a aktivně, jak to činí západní státy směrem ke Kyjevu.

Aby mohlo dojít k okamžitému ukončení bojů, musela by kyjevská vláda uznat separatistická území jako autonomní oblasti. Pokud by k tomu došlo, na Ukrajině okamžitě zavládne mír a boje utichnou. Touha západních velmocí po tom, aby Ukrajině byly zachovány stávající hranice, je jen zástěrkou pro jejich mocenské pudy. Např. během balkánských válek, které jsem již zmiňoval, žádné západní tužby ohledně zachovávání jugoslávských hranic neexistovaly, tak proč najednou taková přecitlivělost? V Novorusku na východě Ukrajiny stejně žijí výhradně etničtí Rusové a po vývoji z posledních měsíců je nemyslitelné od těchto obyvatel vyžadovat poslušnost a věrnost kyjevskému režimu. Co tedy s dobytým územím? Hrozí Ukrajině v blízkých dnech etnické čistky ze strany kyjevských armád? A dělají něco západní státy, aby tomu zabránily? Je Putin skutečně převtěleným zlem, zatímco západní kapitalismus převtěleným dobrem?